Přináším vám 6 tipů pro vnitřní ladění na sílu a klid v této době.
Sama tímto způsobem pracuji a dělá mi to dobře.
1. V konstelacích vidíme, jak jsme spojeni s větším celkem.
Existuje informační pole, na které se každý umí připojit, jak praxe z konstelací ukazuje. Načítáme v něm emoce, pocity, myšlenky. Neděje se to jen v konstelaci, ta to jen více zvědomí. Děje se to každý boží den, každou chvíli.
Během konstelace vstupuji do hodně rolí. Přesto mě to nesemele. Dejte si tento záměr pro vás. Jako v konstelaci – je dobré se do informačního pole podívat. A pak zase vystoupit a být u sebe, ve svém středu.
Vyhledávejte společenství lidí, kteří se zamýšlejí nad svým vnitřním světem a tvoří vědomě svůj život, nejsou jen pasivními přijímači mediálních zpráv. Propojujte se, sdílejte, podporujte se navzájem.
2. V našem mozku se během silného kolektivního emočního pole probouzí naše vlastní nezpracované pocity z dětství.
Byli jste odnesení od maminky v porodnici hned po porodu? Vyrůstali jste v rodině, kde jste necítili podporu a bezpečí od svých rodičů? Může to teď vyplouvat ven. Možná je to příležitost ke zpracování a opuštění těchto náročných stavů.
3. V tuto dobu se zvědomují zkušenosti předků, které nebyly jednoduché.
Pořád to jsou ale jejich zkušenosti, jejich osudy. Je dobré se podívat s nohama na zemi, co bylo jejich a kde jsem já. A přesto si dovolit čerpat od nich podporu, sílu, energii. Navzdory všem jejich a našim těžkostem, je to možné. Můžete si to představit jako proud života, který přichází z velké dálky až k vám. Vy ho přijímáte do sebe, do svého srdce, do nohou a břicha… je to o dovolení si přijímat. Jen tak můžeme dávat.
4. Objeví se dětské pocity viny z toho, že se máme hezky.
Můžu si to dovolit mít se dobře, když někdo trpí? Jak to mám vyrovnat, abych se necítila tak „jinak“? Přesně to je mechanismus naší dětské mysli, dítě zachraňující někoho blízkého, kdy na nás přechází bolestné pocity našich rodičů a předků. A my si pak netroufáme to mít jinak, žít život v radosti a štěstí.
Ovšem, když se na tento mechanismus podíváme z odstupu: skutečně někomu může pomoci, když trpím stejně jako on? Vám by to pomohlo? Chtěli byste, aby někomu bylo špatně jen proto, že vám je špatně? A je pak člověk, který spolutrpí skutečně ve své síle mi pomoci, když to budu potřebovat? Myslím že ne. Nechtěla bych, aby mi někdo pomáhal z pocitů viny, protože jeho situace je momentálně míň vyhrocená.
5. Zůstat u sebe, ve svém středu, znamená uvědomit si reálnou situaci tady a teď.
Mám kde bydlet? Hrozí mi něco právě teď, když se podívám z okna? Mám teplo? Jídlo? Kafe? :o) Stojí za to, chvíli si uvědomovat všechny tyto dary a cítit vděk. Dýchám, žiju, cítím. Není to tak málo, jak se zdá. Ten pocit vděku můžeme pak ve vlnách rozšiřovat dál, do prostoru kolem sebe, do našeho města, naší republiky, Evropy, celého světa, celého vesmíru. Stačí 5 minut každý den. Posílí Vás to a změníte vibraci kolem sebe. V konstelacích vidíme, jak na nás působí systém. My ovšem také na systém působíme, i přesto, že nás osobní dosah v celoplanetárním dění je limitující. Ale tak to bylo vždy. Sebe a nejbližší okolí však svým vyzařováním můžeme ovlivnit velmi.
6. Pokud máte děti, buďte tu pro ně.
Otevřená komunikace a klidná síla (při zpracování předchozích kroků) je nej.
Ráda vás metodu konstelací naučím. Opět se mi ukazuje, jak je tato komplexní metoda vnitřní i vnější práce přínosná a praktická pro každý čas.